Á la Malfoy - Zakázané ovoce

Stál pod tíhou šedých mračen, splývajících s barvou jeho očí, a dovolil kapkám deště dopadat na jeho zavřená víčka, narůžovělé tváře, pootevřené rty.

Jen tak stál... A přemýšlel.

Voda se tiše spolu s bahnem plížila do jeho plátěných tenisek, ale on si toho nevšímal. Nevšiml si ani, že se slunce nejistě prodralo oblaky a pohladilo ho svými vlažnými paprsky po mokré tváři. Nevšiml si, že není mokrá jen od jarního deště.

Jen stál... A vzpomínal.

Bylo to včera? Předevčírem? Před týdnem? Rokem? Nevěděl. Mračna se trochu roztáhla a uvolnila cestu barevné duze. Nevšiml si.

Jen stál a přemýšlel...

Co by se tehdy stalo, kdyby nedovolil těm něžným rukám, aby se ho dotýkaly? Kdyby zabránil těm smyslným rtům, aby pod jejich polibky jeho vždy bledá, křehká a neposkvrněná pleť, nepatrně růžověla?

Víčka stiskl pevněji k sobě.

Co by se stalo, kdyby nedovolil, aby ho dvě silné paže odnesly v náručí tam, kam ho nikdy nikdo nevzal - do sedmého nebe? Kdyby si dlaněmi zacpal uši, aby neslyšel šeptat ta slůvka provázená horkým dechem, který mu způsoboval husí kůži?

Nastavil svou tvář znovu se spouštějícímu dešti.

Co by se teď dělo, kdyby kdysi zastavil ruce bloudící po jeho hrudi, labužnicky sjíždějící dolů po břiše, stále nenacházeje sladký cíl? Co by se dělo, kdyby nevykřil vzrušením pokaždé, když do cíle dorazily? Co by se dělo, kdyby zastavil ty zuby, jemně stiskávající jeho světlou pleť, kterou tak moc chránil před okolními vlivy? Co by se stalo, kdyby spokojeně neusnul v láskyplném objetí?

Bolestivě se kousl do rtu.

Co by se stalo, kdyby nezbožňoval každý centimetr té hebké pokožky, její vůni, její zlatavý nádech, její hřejivý dotek na své...

Otevřel oči.

Duha pomalu mizela a uvolňovala prostor světle modré záři oblohy. Až teď si začal uvědomovat chlad prostupující jeho tělo. Ale nevěnoval tomu pozornost.

Pořád jen tak stál... Ale už nepřemýšlel.

Co by se stalo? Netoužil by po něm. Jednoduchá odpověď. On toužit nemůže. Okusil zakázané ovoce, tak moc sladké, tak božské, tak lahodné... Ale teď se bude muset spokojit s obyčejným, které najde na trhu. Zašlape tu proradnou zrádcovskou touhu pod koberec a bude se tvářit, že se nic nestalo. Stejně jako obloha, která zaplašila šedá mračna.

Protože...

Protože musí.

Protože je Malfoy.

***

-1. Kapitola || 1. Kapitola

Zakázané ovoceÁ la Malfoy